Povídka o tom,jak sem se dostala ke kytaře
Jak to všechno začalo..
Bylo,nebylo,jedno odpoledne(detaily si už nepamatuju) a moje spřízněná duše dotáhla na intr,pokoj číslo 534,otcovu kytaru..Byla to upě obyč kytara,takže španělka...a Ta dotyčná spolubydlící začala pokus o hraní na kytaru:-D
Její chvilková hra mě natolik uchvátila a tak sem si řekla,že to taky můžu zkusit,že na tom nic není:-D a tak sem se začala učit hru na kytaru..naučila sem se pár základní akordů a už to šlo semnou z kopce,po pár měsicích(asi po dvou) sem konečně byla schopná zahrát písničku Jaro:-D vybírala sem si jen takové písničky,kde nebyly obsaženy akordy tyup:Dm,F,Fm,Fmaj,Gm a to bych tu mohla menovat všechny složitější akordy:-D ale to nejdůležitější sem neměla..a nebylo to nic jiného než vlastní kytara..a tak sem scháněla všude možně prachy na kytaru.První příležitost se naskytla o jarních prázdninách,kdy sem měla v harmogramu se jen válet..No ale happy end se ještě bohužel nekonal..Musela sem jít pracovat jako servírka na celý týden,ale po celém týdnu trápení sem měla svou první elektrickou kytaru:) a od té doby na tu moji kytaru hraju a hraju a hraju a hraju..hraju prostě pořád,kdy mám na ní čas a ten si udělám skoro dycky:)
A tady přichází happy end: Kytara má svoje čestné místo u mě doma v komunitě jiných kytar a komba..Naučila sem i některé složitější akordy,skládám svoje písníčky,které se dokonce líbí i některým lidem a to je přece nejdůležitější...
A pokud budu žít etě dlouho a to věřte že budu,tak na tu kytaru budu hrát,teda pokud nepříjdu o prsty nebo v nejhorším případě o kytaru:-D
Šťastně končí každá pohádka,jenže tohle nebyla pohádka ale realita,mezitím se šťstným koncem:)
ty kanče!
(keekeena, 9. 8. 2008 20:52)